kategorie

Elektronický průvodce Ostrovem Korfu - nejznámější letoviska


Severovýchod ostrova


Kassiopi:
   Kassiopi hrálo významnou roli v římské době (bylo založeno již asi v 8. století př. n. l.) a sloužilo jako poslední přístav před definitivním vyplutím lodí do Itálie. Své jméno dostalo podle Dia Kassijského, jehož chrám zde stával. Za časů Římanů bylo prosperující osadou, kterou roku 67 n.l. navštívil císař Nero a taktéž zde nějaký čas pobýval Cicero. V období byzantské nadvlády soupeří ve významu s městem Kerkyra. V době nadvlády francouzského rodu Anjouovců (13. - 14. st.), kteří byli jedněmi z mnoha vládců ostrova, zde byla postavena pevnost proti nájezdům barbarů, z níž do dnešních dnů zbyly jen ruiny.
   Z této dominanty je nádherný výhled na pozoruhodný podkovovitý rybářský přístav a okolí. Přístav je dosud doménou místních rybářů, kteří zde, věrni místním zvykům, žijí a pracují, přitahuje však zájem jachtařů, majitelů bárek a rybářů ze všech končin. Je zde rušný večerní a noční život s okouzlující atmosférou křivolakých uliček plných obchůdků, taveren a obchodů se suvenýry. Kassiopi lemuje členité skalnaté pobřeží s řadou malých oblázkových pláží. Je zde i větší oblázková pláž poblíž centra města s možnostmi provozování vodních sportů, která je oceněna "modrou stuhou" mezinárodně uznávané organizace Blue Flag. Ta označuje pláže nejen s průmyslem neznečištěnou vodou, ale zároveň přírodní neupravované pobřeží (krom úklidu). Na takto označené pláže není mimo jiné dovoleno vodit domácí zvířecí miláčky a v případě nerespektování tohoto zákazu se vám může stát, že budete z pláže vykázáni. Řekové jsou však od přírody pohodoví lidé, takže se nejprve pokusí vám vysvětlit, že pes nebo kočka prostě na tuto pláž nepatří. Občas se vám může stát, že se k vám po cestě přidruží některý z místních zvědavých "voříšků". I přesto, že nejsou tak zanedbaní jako na pevnině, je lépe je od sebe odehnat, nehladit a nekrmit. Ne, že by vám ublížili, ale dáte-li jim totiž najevo svůj zájem, může se stát, že vás budou věrně provázet po celou dobu, kterou na místě strávíte. Většina psů zde žije takovým polotuláckým životem a jejich pán se o ně obvykle moc nestará. A o kočkách vesměs platí to samé. V Kassiopi taktéž naleznete tělocvičnu, posilovnu, tenisové kurty, několik bazénů a dětské hřiště.
   Galerie začíná poměrně vysoko nad Kassiopi nad vesničkou Aspraos, pokračuje kolem rybářských sádek Imerolia do Kassiopi, zde se vydá přes městskou pláž vlevo po Kassiopském poloostrově. Na jeho severním výběžku se zastaví na malé skryté pláži s úzkým vysokým ostrůvkem před ní. Odtud pokračuje kolem pláže Bateriá podél pobřeží až k přístavnímu molu, odkud se otevře výhled na celé Kassiopi. Stále pokračuje po pobřeží až na opačný konec zálivu a ještě kousek níže na malé skryté pláže. Poté se vrátí zpět až do středu Kassiopi, nahlédne ke zbytkům pevnosti a vydá se hlavní třídou ven z Kassiopi, nejprve k jedné větší pláži pod městem a poté k další velké pláži v obci Avlaki jižně pod Kassiopi. V závěru je pak doplněno 12 fotografií Kassiopi a okolí, pořízených z trajektu směřujícího do hlavního města Kerkyra.

Agios Stefanos - East:
   V malém zálivu stranou od hlavních silnic, obklopena okolními kopci leží malá rybářská vesnička Agios Stefanos. Od Albánské pevniny ji dělí pouhých 1800 metrů. Kruhový přístav lemují čistě obílené domky místních rybářů, jejichž loďky se zde pohupují na drobných vlnkách. Úzká oblázková pláž s pozvolným vstupem však není nejvhodnější ke koupání bez obuvi, neboť je zde poměrně velké množství mořských ježků. Případná poranění od nich jsou dosti bolestivá a doporučuje se vyhledat lékařskou pomoc. Jehličky těchto ježků se totiž v ráně lámou a způsobují poměrně nepřijemné záněty. I přesto je toto okouzlující místo každým rokem populárnější, neboť zde stále na návštěvníky působí duch minulých věků.
   Do nedávné doby ve zdejších vodách operovaly velmi rychlé policejní čluny, reagující na každé plavidlo z Albánského břehu jako ochrana před nájezdy albánských zlodějů, kteří do těchto částí ostrova vyjížděli na své lupičské výpravy. Za svých cest podél pobřeží v roce 2000 jsem byl několikrát svědkem rychlého příjezdu těchto hlídkových lodí k neznámým plavidlům a následné slušné ale nekompromisní kontroly.
   Galerie tohoto maličkého letoviska začíná na silnici nad Agios Stefanos, sejde do letoviska a vrátí se zpět na hlavní silnici mezi hlavním městem Korfu a Kassiopi.

Koloura:
   Tato maličká vesnička vzdálená necelý kilometr od Kalami severním směrem, s nímž je spojena úzkou asfaltovou cestou, není ani tak turistickým letoviskem, jako spíše místečkem, kde se každý z projíždějících turistů rád na chvíli zastaví, ať už jen na malou procházku, nebo na něco dobrého v místní taverně.
   Nenajdete tu moderní hotely, supermarkety ani diskotéky a ani místní malá oblázková pláž není nijak lákavá ke koupání. Přesto patří k poměrně navštěvovaným místům, díky velice pěknému půlkruhovému přístavu (odtud pochází jméno vesničky), který většinou chybí na málokteré sérii fotografií z ostrova. Taktéž zde naleznete staré šlechtické sídlo ze 16.století, které je však bohužel pro veřejnost uzavřeno. Pokračujete-li úzkou pěšinkou podél pobřeží na sever, dostanete se k několika odlehlým malým oblázkovým plážím, kde už je koupání příjemnější, dejte však pozor na mořské ježky, kterých zde u dna bývá docela hodně.
   Galerie obsahuje pár fotografií pobřeží nad Kolourou, pohled na samotnou Kolouru z výhledu na silnici mezi Kerkyrou a Kassiopi a pár starších fotografií ze samotné Koloury.


Kalami:
   Kalami, malá rybářská vesnička, posazená stranou od hlavní komunikace spojující celé východní i většinu severního pobřeží. Zajímavostí, která sem vábí turisty, je nápadný bílý dům, ve kterém několik let v první polovině minulého století žil Gerard Durrell se svým bratrem. Jeho knihu O mé rodině a jiné zvířeně, v níž byl jeho bratr Larry jedním z hlavních hrdinů, jistě není nutné představovat. Lawrence však u nás již tolik znám není, přestože nebyl o nic méně úspěšným autorem.
   Narodil se roku 1912 v Indii, kde jeho otec, Angličan, stavěl železnici. Po jeho smrti se matka s dětmi odstěhovala zpět do Anglie, změna podnebí jim však nesvědčila a právě na Lawrencův popud se vypravili do teplejších krajů. A tak celá rodina strávila pět nádherných a nezapomenutelných let na ostrově Korfu, až do začátku druhé světové války. Život na ostrově Lawrence velmi ovlivnil, zamiloval si díky němu Středomoří a to byl úvodní krok k jeho budoucí práci v diplomatických službách v Athénách, na Krétě, v Káhiře a v Alexandrii, na Rhodu, na Kypru, v Jugoslávii. V roce 1938 vyšla v Paříži Durrellova Černá kniha, skutečný začátek jeho spisovatelské dráhy. Jeho velmi dobrý přítel, spisovatel Henry Miller po jejím přečtení Durrellovi napsal:
   "Byla to pro mě opravdová událost. Měl jsem pocit, že jsem dočetl doslova kolosální dílo. /…/ Mnoho čtenářů ovšem nenajde. Je to kniha jen pro zasvěcené, a kolik jich v dnešním světě je? Dosáhl jsi bodu, odkud už není návratu. Ocitl ses teď v širém světě, ve světě, který jsi sám vytvořil, a budeš v něm osamělý. /…/ základním tématem knihy je smrt a znovuzrození, dionýské téma... Je to po mnoha letech opravdu inspirující kniha."
Lawrence Durrell měl i malířské ambice. Maloval obrazy, především v pozdějším věku, které vystavoval pod pseudonymem Oscar Epfs. Sám své malování uvádí trochu ironicky na pravou míru: "Protože jsem nebyl dost dobrý malíř, musel jsem se spokojit se slovy." Dnes v jejich bývalém domě naleznete útulnou taverničku s výstavkou několika předmětů pocházejících z vlastnictví obou bratrů.
   Zdejší pláž je písčito oblázková s poměrně příkrým vstupem do vody a je oceněna "modrou stuhou" Blue Flag. Celému středisku vévodí rozsáhlý hotelový komplex posazený v úbočí kopce. Z jeho terasy s bazénem je potom nádherný vyhled na celou zátoku. V samotném centru vesničky najdete, tak jako všude jinde, několik krámků a taverniček, letovisko samotné však patří spíše k těm klidnějším. Ti, kdož ochutnají zdejší speciality a mají chuť udělat si večer malý výlet do vzdálenější zátoky do taverny Agni, mají možnost zdarma využít jeden z motorových člunů, neustále pendlujících mezi okolními vesničkami a tavernou, kde mimochodem opravdu velmi dobře vaří.
   Kalami je též oblíbenou zastávkou výletních lodí, kdy loď s výletníky zastaví pár metrů od břehu na vykoupání a zaskákání si z paluby a zhruba za hodinku poté pokračuje dále ve své plavbě. Další zajímavostí Kalami bylo využití zdejší krásné scenérie v úspěšné "bondovce" For Your Eyes Only (Jen pro tvé oči), kde si v roce 1981 slavného agenta 007 již popáté zahrál Roger Moore.
   Poslední zajímavostí zdejšího okolí je údajná blízkost vily multimilionářské rodiny Rotschildů, kterou se mi však nepodařilo ověřit.
   Galerie nejprve shlédne na Kalami z výhledu u silnice nad Kalami, poté projde pláž v Kalami a pak se vrátí na silnici a pokračuje směrem ke Kerkyře ke kostelu v Loustri.

Nissaki:
   Malá osada na severovýchodním pobřeží ostrova, poblíž které se ve vzdálenosti cca 30 min. chůze nachází velký a moderní hotel Nissaki Beach. Je obklopena olivovými háji a chráněna nejvyšším pohořím Pantokrator. Převažují zde menší oblázkové pláže (přímo u obce) nebo potom větší oblázkovo-písčitá pláž u hotelu s bohatou nabídkou vodních sportů. Moře je křišťálově čisté, opět je místní hlavní pláž oceněna "modrou stuhou" Blue Flag. Zdejší okolí je hojně využíváno začínajícími potápěči ať již k úvodnímu ponoru s běžným kyslíkovým vybavením dle dosažené kvalifikace, nebo k potápění nepopotápěčů bez kyslíkového vybavení (k tzv. šnorchlování). Pro české turisty zde bývala možnost využití česky mluvícího potapěče a to včetně možnosti zapůjčení veškerého vybavení a domluvy na kterém místě máte zájem ponor uskutečnit. Jestli je tato možnost stále ještě aktuální nevím, neboť původní CK která tuto službu poskytovala již dnes neexistuje a sám jsem se do Nissaki již delší dobu nedostal.
   Vesměs přímo nad střediskem se vypíná do výše 906 metrů nejvyšší hora ostrova - Pantokrator. Silnice sice vede až na vrchol, ale je hodně příkrá a je spíše lepší vystoupat vzhůru pěšky. Pokud to uděláte, určitě nebudete litovat, neboť se vám naskytne výhled po celém Korfu, okolních ostrovech i na Albánskou a Řeckou pevninu. Nezapomeňte však na ochranu před silným slunkem a dostatek tekutin. Na samotném vrcholu se potom vedle štíhlých věží antén krčí skromné budovy kláštera ze 17. stol. zasvěceného Kristovi - Pandokratoru. Po nějakou dobu byl opuštěn nebo využíván armádou, v posledních letech je opět obydlen. Zároveň byl zrenovován a na dvoře najdete velice pěknou zahradu. Současně jsou postupně restaurovány i více než 300 let staré nástěnné malby. Klášter samotný vznikl na místě původního kostela, vystavěného kolem roku 1350 obyvatelstvem okolních vesnic. Šestého srpna zde probíhají oslavy svátku Proměnění Páně.
   Pokud jste k Pantorkatoru vyrazili od jihu nějakým přibližovadlem, doporučuji zastavit se v některé z okolních vesniček (například Strinilas) a prohlédnout si práce místních řezbářů z olivového dřeva v některém z obchůdků - a majitele samozřejmě potěší, když se nespokojíte jen s pohledem a utratíte pár Euro.
   Galerie obsahuje bohužel jen pár starých fotografií, v poslední době se mi Nissaki nepovedlo navštívit.

Barbati:
   Malé letovisko, posazené opět téměř pod strmým svahem nejvyšší hory Pantokrator, kterému vévodí stejnojmenný hotel na severním okraji. V některých mapách můžete najít zkomolený název Barmpati nebo pořečtěnou verzi Mparmpati, sami místní však mají na ceduli správně Barbati. Hlavní silnice spojující severovýchodní pobřeží s hlavním městem Kerkyra je lemována obchůdky, bary, tavernami a restauracemi, v nichž i díky oblíbenosti mezi českými CK a jejich klienty nezřídka naleznete česky psaný jídelní lístek. Jinak je letovisko spíše klidnější. Zdejší pláž s možnostmi vodních sportů je oblázková, skalnatá nebo oblázkovo-písčitá a je oceněna "modrou stuhou" Blue Flag. Středisko je též vyhledáváno i díky téměř stálé teplotě vody po celou sezónu. Podél pobřeží je možnost vydat se procházkou do okolních letovisek Nissaki (na sever) nebo Pirgi a Ipsos na jih, nebo ti zdatnější si mohou vyšlápnout na nejvyšší vrchol ostrova a pokochat se nádherným výhledem po ostrově i okolí.
   Galerie letoviska začíná zhruba na jeho severním okraji, nahlédne na malou pláž, odtud zamíří do středu Barbati, sejde dolů na pláž, kterou projde na její jižní konec a vrátí se zpět na silnici na jižní straně Barbati.

Ipsos a Pirgi:
   V minulosti bývala zátoka Ipsos cílem Tureckých nájezdníků, dnes dostala pojmenování "Dlouhá míle" podle nekonečných zástupů mladých lidí, kteří se zde shromažďují na diskotékách a v barech, táhnoucích se podél hlavní silnice. Díky tomu je středisko ideální pro noční život. Pro lenošení na pláži však moc vhodné není, neboť i dlouhá, oblázkovo písečná úzká pláž leží hned za frekventovanou silnicí. Je sice oceněna "modrou stuhou" Blue Flag, a má velmi dobrou nabídku vodních sportů, přesto jsou na ostrově mnohem hezčí pláže.    Na Ipsos následně navazuje středisko Pirgi (někde špatně uváděné pod názvem Parga), znamenající v překladu věž. Vesměs většina domů zde je postavena po padesátých letech minulého století, kdy z okolních kopců vyhnaly ostrovany rozsáhlé sesuvy půdy. Odsud se můžete vydat procházkou do vnitrozemí do nedaleké vesničky Agios Markos. Zde potom naleznete nejstarší byzantský kostel Agios Merkourios z jedenáctého století, uvnitř ozdobený prastarými freskami. Nad vesnicí u olivového háje potom naleznete druhý kostel Pandokratoras, zasvěcený Kristu, pocházející ze 16. století, jehož stěny jsou též zcela pokryty freskami. Druhou zajímavou vycházkou nebo vyjížďkou do vnitrozemí může být cca 5 km vzdálená vesnička Ano Korakiana na jejímž území se nachází 37 (ne, není to překlep, opravdu třicet sedm) kostelů a kaplí.
   Galerie začíná nad severním okrajem zátoky, projde celým letoviskem po hlavní silnici (s několika fotkami vnitrozemí) až do přístavu a ke kostelu na jižní straně letoviska.

Dassia:
   Dassia, neboli "Les" leží severně od hlavního města Kerkyry - v pásu členitých zátok se stále zelenou vegetací, bílou oblázkovou pláží (opět oceněnou "modrou stuhou" Blue Flag) a průzračným klidným mořem. Hlavní část střediska je tvořena šňůrou hotelů, obchodů, typických řeckých restaurací, kaváren a barů umístěných v délce několika kilometrů podél silnice, z níž odbočují cesty vedoucí k pláži. Úzká písečná a oblázková pláž s volnějším vstupem do moře nabízí širokou nabídku vodních sportů (k jejichž provozování slouží dlouhá, do moře vyčnívající mola), v hlavní sezoně však bývá poměrně přeplněna. Na jihu nenásilně přechází v úpravný park s krátce zastřiženým trávníkem a spoustou stromů v jejichž stínu si mnoho návštěvníků lehne raději, než na přeplněné pláži.
V sezóně pak ze zdejších pláží vyjíždějí vyhlídkové lodi na výlety podél pobřeží.
   Součástí letoviska je též poměrně známý a oblíbený kemp ve vzdálenosti cca 700m od moře i centra. Další kempy potom můžete najít v letoviscích Ipsos-Pirgi, Roda, Sidari, Agios Georgios (na severozápadě), Paleokastritsa, poblíž Ermones, poblíž Agios Matheos, v Messonghi a v Kontokali.
   Galerie Dassie začíná nad jejím severním okrajem, projde po pláži až na její jižní konec a přes hotel Dassia Chandris projde jižní částí obce po hlavním tahu mezi Kassiopi a Kerkyrou.

Gouvia:
   Gouvia, pojmenovaná podle zálivu, ve kterém leží, je oblíbené a rušné letovisko s typickou přímořskou atmosférou cca 8 km severně od Kerkyry. Městečko je známé nejen svými písčito oblázkovými plážemi a množstvím různých taveren, barů, restaurací, diskoték a nejrůznějších obchůdků, ale též velkým přístavem EOT (řecké turistické organizace) a loděnicí. Dříve zde byla benátská námořní základna. Trosky původní loděnice z roku 1778, kde se v posledních dvaceti letech benátské vlády stavěly a opravovaly lodě, můžete vidět na okraji pláže.
   V severní části zátoky pak na malém skalnatém ostrůvku (propojeném s Korfu úzkou hrází), uprostřed malé pěkné zahrady najdeme kostelík Ipapanti. Pochází z roku 1713 a je otevřen po celý den. Mezi ostrovany je velmi oblíbený a často se tu uzavírají manželské svazky. Uvnitř si pak můžeme prohlédnout ikonostas, kde vedle třech ikon z 18. století najdeme i řadu novějších, které kostelu věnovali věřící.
   Vypravíte-li se z letoviska do vnitrozemí, cesta vás zavede do obce Danilia. Zde místní rodina vytvořila model vesničky s ukázkami různých architektonických stylů typických pro Korfu. Najdete zde kavárnu, kostel a hlavně zajímavé národopisné muzeum s ukázkami předmětů z domácnosti i zemědělství. Zdejší řemeslníci vám pak mohou ukázat jak vyřezávají umělecké předměty z olivového dřeva. Ty si pak společně s mnoha dalšími upomínkovými předměty můžete koupit v místních krámcích. Mezi tyto suvenýry patří i neparfémované a přírodní mýdlo vyráběné z olivových slupek zbývajících po lisování oleje. Někdo nad ním možná ohrne nos, protože to pravé olivové mýdlo nevoní a pokud není umně zabaleno do ozdobného papíru nevypadá nijak vzhledně a připomíná spíše naše mýdlo "s jelenem". Lidé kteří však trpí různými alergiemi na moderní chemické saponáty, nebo případně kožními problémy, by jej rozhodně neměli minout a vyzkoušet jeho účinky. Mnohdy totiž pomáhá tam, kde lékaři předepisují drahé krémy a masti.
   Zhruba o kilometr jižněji a blíže k hlavnímu městu navazuje pak Gouvia na klidnější obec Kontokali. Ta se opět pyšní "Modrou stuhou" Blue Flag označující čistou vodu a přírodní písčito oblázkovou pláž. Téměř přímo naproti se pak nachází ostrůvek Lazaretto, na němž v minulosti stála karanténní stanice.
   Galerie začíná u pláže Dafnila nad výběžkem Komeno, po jeho obejití pokračuje k ostrůvku s kostelíkem Ipapanti. Poté naváže v uličkách samotné Gouvie a projde její malou pláž. Za ní se zastaví u staré Benátské loděnice, projde novým jachetním přístavem a dále pokračuje k jihu přes Kontokali a jeho pláž a odtud se vrátí zpět na hlavní silnici. Na tuto galerii volně navazuje fotogalerie Kerkyry její severní částí.




Valid HTML 4.01 Transitional Valid CSS Kerkyra

WWW.KERKYRA.CZ
Autor: © Jiří Ležal