kategorie

Elektronický průvodce Ostrovem Korfu - nejznámější letoviska


Jihovýchod ostrova


Perama a poloostrov Kanoni:
   Z tohoto místa je krásný pohled na poloostrov Kanoni a ostruvky Vlacherna a Pontikonissi. Spíše klidná vesnička s minimálním nočním životem. Díky poměrně blízké přistávací a vzletové dráze letiště bych asi toto místo moc nedoporučil na trávení dovolené, přesto i zde v posledních letech vyrostlo několik hotelů.
   Klášter Panny Marie na ostrůvku Vlacherna je s pevninou spojen betonovou hrází. Některou ze zde kotvících lodiček se pak můžete vypravit na vzdálenější Myší ostrůvek (Pontikonissi) o kterém místní usedlíci s oblibou tvrdí, že je zkamenělou lodí Fajáků. Na ostrůvku pak naleznete kostelík ze 13. století zasvěcený Spasiteli. Okolí těchto dvou ostrovů patří mezi nejfotografovanější místa na Korfu.

Benitses:
   Osídlení Benitses se datuje už od Římské doby a pravděpodobně již v té době bylo rekreačním místem. Městečko s cca čtrnácti sty stálými obyvately je obklopeno lesnatými horami, které se táhnou skoro až k pobřeží. Severní konec města v blízkosti přístavu si udržel charakter původní rybářské vesnice, kde je též malá loděnice.
   Pláže se rozprostírají podél celého pobřeží, jsou úzké a oblázkové. V minulosti bylo Benitses jedno z prvních míst v Řecku, které mělo vybudovanou svou první kanalizaci, výsledkem toho bylo krystalicky čisté moře. Na soukromém pozemku za přístavem stojí zbytky stavby římských lázní s částečně dochovanými mozaikovými podlahami, částečně pokrytými pískem. Zachovány zůstaly 3 místnosti s téměř 4m zdmi a takřka 8m vysoký oblouk. Naleznete zde také mořské muzeum pojmenované "Krásný svět hlubin" se zajímavými exponáty Středozemního i jiných moří. Pravidelná autobusová linka spojuje Benitses s jihem ostrova, stejně tak jako s hlavním městem Kerkyrou. V posledních letech je středisko velmi oblíbeno mladými cizinci, neboť zde vládne rušný noční život okořeněný moderní hudbou.
   Nedaleko letoviska ve vnitrozemí můžete pod stejnojmenným vrcholem najít malou vesničku Agios Deka (Deset svatých), kde žije asi 250 místních obyvatel. Z jejího jižního okraje vede cesta k cca 3km vzdálnému a většinou opuštěnému klášteru Pandokratoras. Jeho maličká kaple je zasvěcena proroku Eliášovi. Odtud pak, díky tomu že Ag.Deka je nejvyšším vrcholkem jihu ostrova (576m), je velice pěkný výhled do dalekého okolí.

Agios Ioannis - Peristeron:
   Malá obec nedaleko Moraitiky na jihovýchodním pobřeží ostrova dostala název Agios Ioannis - Peristeron. Její zajímavostí je malá, uměle vybudovaná, písčitá pláž se vstupem do vody po dřevěných molech a schůdcích lemujících tento kousek pobřeží. Skrz vesničku se dá odbočit na cestu protínající místní pohoří a tou projet do údolí říčky Messonghi tekoucí vnitrozemím ostrova.


Moraitika a Messonghi:
   Moraitika a Mesonghi jsou v současné době nejvýznamnějšími letovisky jihovýchodního pobřeží. Po stránce historické nejsou nijak významná a mnoho pozůstatků po pradávném osídlení zde nenajdete. V severnější Moraitice žije cca 800 stálých obyvatel, v sezóně je však mnohem živější, neboť se sem sjíždějí za prací v turistickém ruchu mnozí obyvatelé okolních obcí. Mezi hlavní silnicí a mořským pobřežím zde najdete široký pás zeleně zastavěný mnoha menšímy pronajímanými domečky od těch s jednoduchým vybavením klasických studií až po moderně vybavené apartmány a hotely.
   Centrem pak prochází frekventovaná silnice, podél níž najdete mnoho restaurací, taveren, obchodů, diskoték, barů a vůbec všeho, co k turistickému letovisku patří. Na písčité pláži (hrubý písek, středně pozvolný vstup do moře) je možno zapůjčit si lehátka a slunečníky a je zde příjemné posezení ve spoustě plážových restaurací. Také po sportovní stránce nabízí toto letovisko téměř vše, co k letní aktivní dovolené patří - od pingpongových stolů, přes minigolf a tenis, až po klasické vodní sporty.
   Na jižní straně potom Moraitika sousedí s letoviskem Messonghi, od nějž je oddělena stejnojmennou řekou. V jejím ústí pak najdeme pěkný malý přístav a za ním na zajímavém výběžku nejrozsáhlejší hotelový komplex s názvem Messonghi Beach. Tento hotel byl vystavěn v roce 1968 a po necelých třiceti letech (1997) byl kompletně zrenovován. V současné době hotel disponuje 870ti pokoji (buď přímo v hlavních budovách, nebo v okolních bungalovech), čtyřmi tenisovými kurty, volejbalovým a basketbalovým hřištěm, fitness centrem, vlastním kinosálem, připojením k internetu, potapěčskou školou, vlastní diskotékou a mimo jiné zabezpečuje jako jeden z mála opatrování dětí.
   Stejně jako v Moraitice i zde najdete spoustu příležitostí ke sportování, nákupům nebo stravování. A protože různých barů, restaurací a taverniček je na ostrově spousta, určitě si vyberete. Před časem se mi dostalo jednoho velmi dobrého doporučení, kterým se od té doby řídím a nikdy jsem nelitoval. Pokud si sami v záplavě vůní a předhánějící se reklamy neumíte vybrat to pravé místo, kde se dobře jí, nechte se inspirovat Řeky, pro něž je večeře hlavním denním jídlem a mnohdy takovým slavnostním zakončením dne. Tam, kde se scházejí místní, je téměř stoprocentní jistota, že si pochutnáte.
   Pláže v okolí jsou spíše písčité, místy přecházející do štěrkového písku s volnějším až střednějším vstupem do vody. V letovisku se též nachází jeden z nejstarších (více než 500 let) olivových hájů na ostrově. Nejen zde, ale vesměs všude na ostrově pod olivovými stromy najdeme černé sítě. Ty se v době zrání oliv natahují pod stromy a do nich potom zralé olivy padají a teprve z nich jsou sklízeny. Trhat je přimo ze stromů, ať již ručně nebo s pomocí techniky, je přísně zakázáno hlavně z důvodu možného poničení vzácných stromů, zajišťujících nejvýznamější plodinu ostrova. Díky olivám mají místní obyvatelé zajištěn stálý příjem i v době mimo sezónu. Téměř každý zná dva druhy oliv - zelené a černé. Málokdo již ví, že se jedná o tentýž plod z téhož stromu, zelené olivy však jsou nedozrálé, černé plně zralé. Každý olivovník urodí ročně přibližně 20 kilogramů oliv, z nichž se po vylisování získají přibližně tři až čtyři litry oleje. Čerstvé plody jsou hořké a tak se po sklizni několik dnů máčejí v kádích s mořskou vodou, která hořkost neutralizuje, a teprve poté se dále zpracovávají. Mimo jiné se o olivách tvrdí, že působí jako prevence srdečně-cévních onemocnění a mají velmi dobré protirakovinotvorné účinky. Tento fakt podporuje i absence rakovinových onemocnění na Korfu.
   Cestou na jih podél pobřeží si můžeme udělat výlet směrem k malé rybářské vesničce Boukari s malou oblázkovou pláží, proslavené místními rybími taverničkami. Taktéž procházky samotnými letovisky nebo okolím řeky stojí za to i přesto, že nebudeme potkávat žádné významější památky.

Kavos:
   Nejjižnější letovisko ostrova - Kavos, je městem mladých Angličanů a podle toho taky vypadá. Odpoledne sedí Angličané s chipsy a colou u obrovských obrazovek a sledují anglickou fotbalovou ligu. Večer vyjdou do ulic za zábavou a "srovnají celé město se zemí". Ráno nastoupí uklízecí čety a přemění obrovské smetiště zpět na Kavos. A tak to jde každý den stále dokola.
   Pláž je zde široká s velmi jemným až prašným šedým pískem.
   Zhruba tři kilometry směrem na jih se polní prašnou cestou můžeme dostat k více než 100 metrů vysokému nejjižnějšímu výběžku ostrova, mysu Asprokavos. Na něm se nachází trosky kláštera Panagia Arkoudilas z osmnáctého století se zachovalou zvonicí. Úzkou strmou stezkou se dá sejít dolů, k většinou liduprázdné pláži.




Valid HTML 4.01 Transitional Valid CSS Kerkyra

WWW.KERKYRA.CZ
Autor: © Jiří Ležal